|
|
Yellowhammer dialects and citizen science
Diblíková, Lucie ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Linhart, Pavel (oponent) ; Osiejuk, Tomasz S. (oponent)
Ptačí dialekty, jsou již dlouho zkoumány z hlediska migrace, toku genů, speciace a kulturní evoluce. Strnad obecný, Emberiza citrinella, běžný evropský pěvec s jednoduchým zpěvem a dlouhým obdobím zpěvné aktivity, je po desetiletí modelovým druhem pro studium dialektů. V této práci shromažďuji několik studií, které těžily z projektů občanské vědy. Nejprve jsme shromáždili a sjednotili informace o distribuci dialektů strnada obecného rozptýlené v mnoha publikacích a sjednotili nomenklaturu používanou pro různé typy dialektů v minulosti. Dataset jsme doplnili o nahrávky dostupné díky dobrovolníkům přispívajícím do veřejných databází a dalších online zdrojů a prokázali jsme, že kontinentální distribuce strnadích dialektů nepodporuje existenci širokých, geograficky odlišných makrodialektových skupin, jak se dříve věřilo. V roce 2011 jsme v rámci kampaně Pták roku České společnosti ornitologické zahájili projekt občanské vědy "Nářečí českých strnadů". Výsledky za první rok předčily naše očekávání co do kvality i kvantity, a tak se z jednoletého projektu zaměřeného na ochranu přírody stal dlouhodobý, vědecky zaměřený projekt. V následujících letech byly vylepšeny webové stránky projektu (se zaměřením na interaktivitu, rychlou zpětnou vazbu a gamifikaci) a výsledkem byly nahrávky strnadího zpěvu od 191...
|
|
|
Využití individuálního akustického monitoringu pro studium ohrožených druhů - případová studie lindušky luční
Helmbold, Lily Carolin ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Beran, Václav (oponent)
1 Abstrakt Monitoring je nezbytnou součástí a předpokladem pro úspěšné ochranářské zásahy. Již dlouhé desítky let používané metody pro sledování ptáků nám poskytují informace o druhové bohatosti a využívají k tomu částečně i akustické signály živočichů, důležitý komunikační nástroj nejen u ptáků. Unikátní prvky zpěvu umožňují určit jedince, tento poznatek však dosud nebyl klasickými metodami monitoringu podchytitelný, pro hlubší pochopení ekologie sledovaných živočichů je však velmi důležitý. Pro určení jedince na základě individuální vokalizace se tak věda stále častěji uchyluje k metodě zvané individuální akustický monitoring (IAM), založené na jedinečných rozdílech ve vokalizaci. IAM se zatím používá u jednodušších zpěvů, rozšíření na komplexní vokalizace by však byla cenným doplněním k tradičním sledovacím metodám. V této práci se proto zabývám otázkou využitelnosti IAM pro praktickou ochranu přírody. Studie byla provedena na modelovém druhu zpěvného ptáka, lindušce luční (Anthus pratensis), a individualita ve zpěvech byla vyhodnocena na základě subjektivní analýzy slabikových repertoárů jednotlivých zpívajících samců. Jedná se o alternativní přístup, který místo diskrétních hodnot slabik zohledňuje tvarovou podobnost. V rámci výzkumu bylo během sezón 2020-2022 nahráno dohromady 168 zpívajících samců...
|
|
|
Variabilita reprodukčních parametrů vybraných druhů sov.
TOMEŠOVÁ, Andrea
Bakalářská práce se zabývá reprodukčními parametry tří druhů sov: kalouse ušatého, sýce rousného a puštíka obecného. Hlavním cílem práce bylo vyhledat informace o hnízdění těchto druhů, porovnat jejich reprodukční potenciál a otestovat vliv zeměpisné šířky a délky a habitatu na reprodukční parametry.
|
|
|
Geografická variabilita akustických projevů obratlovců
Cinerová, Michaela ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Turčoková, Lucia (oponent)
Velké množství živočišných skupin se projevuje zvukem, ponejvíce kvůli komunikaci s příslušníky vlastního či jiného druhu. Komunikace pomocí zvuku se uplatňuje především v situacích či prostředí, kdy živočich dobře nevidí toho, komu je signál určen (nepřehledný terén, noc, velká vzdálenost). Známou skutečností je, že jednotlivé druhy mají specifické akustické projevy. Ty se však mohou lišit také v rámci druhu, a to buď v čase nebo prostoru. Tato práce se zabývá právě prostorovou variabilitou vnitrodruhové zvukové komunikace u všech obratlovců. Jejím účelem je zmapovat, u kterých živočišných skupin se vokalizace různí v prostoru. Dále se zabývá příčinami vzniku této variability, jako jsou genetické rozdíly mezi populacemi, působení prostředí, učení, a podobně, u různých skupin živočichů. V poslední části se potom snaží odpovědět na otázku, zda může prostorová variabilita akustických projevů ovlivnit vznik nových druhů a mít tak evoluční význam.
|
|
|
Strnad obecný - modelový druh pro výzkum dialektů u pěvců
Diblíková, Lucie ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Procházka, Petr (oponent)
Přestože byly ptačí zpěv a ptačí dialekty v posledních šedesáti letech objektem poměrně intenzivního vědeckého výzkumu, je oblast ptačích dialektů stále hodna vědecké pozornosti. Pro vznik dialektů existuje celá řada hypotéz, které samotné nebo v kombinaci vysvětlují jejich původ. Dialekty lze třídit na základě struktury ptačího zpěvu, na niž jsou vázané, či na základě geografického měřítka (mikrodialekty a makrodialekty). Výzkum dialektů patří mezi studie, u kterých je třeba získat ohromné množství dat, což s sebou přináší velké finanční a časové nároky. Těmto komplikacím se však lze vyhnout, pokud je do výzkumu ptačích dialektů zapojena veřejnost. K tomu je ale třeba vybrat vhodný modelový druh. Právě takovým druhem je strnad obecný Emberiza citrinella, protože jde o dosud běžného pěvce, kterého lze snadno poznat, samci tohoto druhu zpívají během velmi velké části sezóny a jejich dialekty jsou snadno rozlišitelné. Navíc u strnada obecného někteří autoři rozlišují makrodialekty, které by měly mít v Evropě západní a východní rozdělení, což lze využít pro zvýšení atraktivity jeho výzkumu v očích veřejnosti. Dosud byly dialekty strnadů detailně prozkoumány v Dánsku a v některých oblastech Německa. V dalších evropských zemích jsou dosavadní studie jeho dialektů již mnohem méně detailní. Zmapování dialektů...
|
|
|
Morfologická variabilita kamerunských strdimilů
Bovšková, Denisa ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Chmelová, Eliška (oponent)
4 Abstrakt Morfologické znaky podávají informaci o adaptacích studovaného druhu, zdrojích, které využívá, a mohou obecně vypovídat o využívání ekologického prostoru. Vnitrodruhová variabilita znaků odráží různé adaptace lokálních populací, a tak poukazuje na rozdílný způsob života či preferovanou potravu. Předmětem této práce je ekologicky zajímavá skupina specializovaných tropických pěvců - strdimilů (Nectarinidae). Taxon vykazuje řadu přizpůsobení ke specifickému sběru potravy: kombinaci sání nektaru a lovu hmyzu. Předmětem zkoumání je vnitrodruhová variabilita tří habitatově odlišných druhů (Cyanomitra oritis, Cinnyris reichenowi a C. bouwieri) žijících v Kamerunu. Cílem této práce bylo zjistit, v jakých morfologických znacích jsou studované druhy pohlavně dimorfní. Dále zda se liší populace žijící na vzdálených lokalitách. V neposlední řadě pak, jestli lze u všech zkoumaných druhů nalézt podobný trend vnitrodruhové variability znaků, který by mohly mít společné ekologické příčiny. Měřeny byly následující znaky: délka křídla a ocasních per, rozměry zobáku, celková tělesná hmotnost i další znaky. Analýzy jsou založeny na terénních datech sbíraných mezi lety 2003-2015 a na muzejních sbírkách. Celkově se podařilo shromáždit informace o ca. 1200 jedincích, pro 5 lokalit v Kamerunu. Výsledky prokazují...
|
|
|
Morfologická variabilita kamerunských strdimilů
Bovšková, Denisa ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Chmelová, Eliška (oponent)
4 Abstrakt Morfologické znaky podávají informaci o adaptacích studovaného druhu, zdrojích, které využívá, a mohou obecně vypovídat o využívání ekologického prostoru. Vnitrodruhová variabilita znaků odráží různé adaptace lokálních populací, a tak poukazuje na rozdílný způsob života či preferovanou potravu. Předmětem této práce je ekologicky zajímavá skupina specializovaných tropických pěvců - strdimilů (Nectarinidae). Taxon vykazuje řadu přizpůsobení ke specifickému sběru potravy: kombinaci sání nektaru a lovu hmyzu. Předmětem zkoumání je vnitrodruhová variabilita tří habitatově odlišných druhů (Cyanomitra oritis, Cinnyris reichenowi a C. bouwieri) žijících v Kamerunu. Cílem této práce bylo zjistit, v jakých morfologických znacích jsou studované druhy pohlavně dimorfní. Dále zda se liší populace žijící na vzdálených lokalitách. V neposlední řadě pak, jestli lze u všech zkoumaných druhů nalézt podobný trend vnitrodruhové variability znaků, který by mohly mít společné ekologické příčiny. Měřeny byly následující znaky: délka křídla a ocasních per, rozměry zobáku, celková tělesná hmotnost i další znaky. Analýzy jsou založeny na terénních datech sbíraných mezi lety 2003-2015 a na muzejních sbírkách. Celkově se podařilo shromáždit informace o ca. 1200 jedincích, pro 5 lokalit v Kamerunu. Výsledky prokazují...
|
|
|
Mezipopulační variabilita zpěvu strnada obecného: příčiny a důsledky
Bílková, Jana ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Mezipopulační geografickou variabilitu zpěvu můžeme nalézt u mnoha ptačích druhů. Jednou z jejích nejzajímavějších forem jsou dialekty, které jsou charakterizované jasně oddělenými hranicemi mezi populacemi jedinců sdílejícími určitý typ zpěvu. Navzdory jejich dlouholetému studiu však dosud nebyla uspokojivě zodpovězena otázka, jakým způsobem dialektové hranice v průběhu let přetrvávají na téměř stejném místě. Rozdíly mezi dialekty umožňují rozpoznávání samců z jiných dialektových populací a mohou tedy ovlivňovat teritoriální chování. Protože však různá prostředí degradují zvuk odlišným způsobem, je také možné, že specifická stanoviště jsou preferována jedinci s určitým dialektem. Sociální interakce i akustické vlastnosti prostředí však mohou hrát pouze vedlejší roli a distribuce dialektů může být výsledkem fragmentace vhodných prostředí v současnosti či nedávné minulosti. V této diplomové práci byly testovány některé z navrhovaných hypotéz na příkladu strnada obecného (Emberiza citrinella) - hojného pěvce otevřené krajiny s jednoduchým zpěvem a snadno rozlišitelnými dialekty. Na dialektových hranicích v různých částech České republiky byla získávána podrobná data o habitatech a rozložení dialektů. Dále byly pomocí playbackových experimentů testovány reakce teritoriálních samců na jejich vlastní a...
|
|
|
Environment and avian song: case of South African birds
Mikula, Peter ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Linhart, Pavel (oponent)
Vzťahy medzi parametrami živočíšnej signalizácie a charakteristikami prostredia, ktoré tieto druhy obývajú, sú jednou z ústredných tém funkčnej ekológie. Za využitia dvoch hlavných komplementárnych štatistických metód (fourth-corner a RLQ analýza) som v tejto diplomovej práci skúmal variabilitu vtáčej vokalizácie pozdĺž gradientu environmentálnych podmienok na území Juhoafrickej republiky (JAR) a Lesotha. V práci som použil celkovo deväť kvantitatívnych a päť kvalitatívnych charakteristík vokalizácie pre celkovo 472 druhov vtákov a deväť environmentálnych premenných, ktoré by mohli najvýznamnejšie ovplyvňovať parametre vokalizácie. Ako dôležitý faktor ovplyvňujúci rôzne kvantitatívne parametre vokalizácie tu vystupuje, podobne ako v prípade iných štúdií, telesná veľkosť. Výsledky analýz ošetrených na veľkosť tela ukázali, že počet elementov a typov elementov u spevavcov narastá s variabilitou prírodných podmienok a je najvyšší v aridných a klimaticky značne premenlivých oblastiach. Rýchlosť produkcie elementov a typov elementov u spevavcov zasa stúpala s narastajúcou nadmorskou výškou. Z frekvenčných parametrov korelovala s environmentálnymi charakteristikami len minimálna frekvencia spevu u spevavcov a frekvenčný rozsah vokalizácie u ostatných skupín vtákov. Oba tieto znaky pritom negatívne...
|
|
|
Geografická variabilita akustických projevů obratlovců
Cinerová, Michaela ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Turčoková, Lucia (oponent)
Velké množství živočišných skupin se projevuje zvukem, ponejvíce kvůli komunikaci s příslušníky vlastního či jiného druhu. Komunikace pomocí zvuku se uplatňuje především v situacích či prostředí, kdy živočich dobře nevidí toho, komu je signál určen (nepřehledný terén, noc, velká vzdálenost). Známou skutečností je, že jednotlivé druhy mají specifické akustické projevy. Ty se však mohou lišit také v rámci druhu, a to buď v čase nebo prostoru. Tato práce se zabývá právě prostorovou variabilitou vnitrodruhové zvukové komunikace u všech obratlovců. Jejím účelem je zmapovat, u kterých živočišných skupin se vokalizace různí v prostoru. Dále se zabývá příčinami vzniku této variability, jako jsou genetické rozdíly mezi populacemi, působení prostředí, učení, a podobně, u různých skupin živočichů. V poslední části se potom snaží odpovědět na otázku, zda může prostorová variabilita akustických projevů ovlivnit vznik nových druhů a mít tak evoluční význam.
|
host ::
RSS.